Příští rok by měla vyjít architektura Zen 2 od AMD, tedy první větší vylepšení jádra Zen, které přišlo na svět s procesory Ryzen na začátku roku 2017 (a jak se říká, vrátilo firmu do hry). O této nové architektuře ale zatím vůbec nic nevíme. To není typické, protože dříve AMD nebývalo tak tajnůstkářské a něco o chystaných změnách obvykle prezentovalo v předstihu . O Zenu 2 oproti tomu není jasné vůbec nic až na 7nm výrobu u TSMC . Vzorky by už ale měly existovat a na internetu se nyní objevila informace, že je již kdosi otestoval a pustil dál, o kolik naroste výkon.
Tato zvěst přichází od italského webu Bits and Chips a zatím byste ji asi měli brát s rezervou. Tomuto médiu se podařily některé dost pofidérní (a od začátku pochybné) předpovědi, věřil například v 20nm výrobu APU Carrizo a jeho dovybavení pamětí HBM. Ovšem přišel i s legitimními a později ověřenými zprávami, od jejichž zdroje má vítr vanout i tentokrát. Podle Bits and Chips údajně vzorky Zenu 2 testuje jistý klient, který se podělil o informaci o tom, jak vypadá jejich tzv. „IPC“, tedy výkon při dané frekvenci (a jednom jádru či vláknu).
+13 % ve vědeckých výpočtech?
Podle tohoto zdroje prý v současnosti ony testované vzorky procesorů s jádry Zen 2 dosahují zlepšení IPC o 13 %. To znamená, že jádro Zen 2 by při stejné frekvenci mělo o 13 % lepší výkon než 14nm Zen. Bits and Chips respektive uvádí 13 % navíc proti „Zenu+“, tedy 12nm vylepšené verzi , ale ta se nedostala do serverových Epyců, zatímco rané vzorky Zenu2 by nejspíše mohly být právě čipy pro server.
Jaký byl přesně charakter testovaného procesoru (zda vícečipový Epyc, nebo jednoduché CPU pro socket AM4), nikde řečeno není. Zdroj ale údajně pracuje pro „velkou společnost“, takže by připadaly v úvahu hlavně serverové procesory. Ty má také AMD v 7nm generaci uvést dříve, než Ryzeny pro osobní počítače .
V čem přesně je tento o 13 % lepší výkon naměřen, bohužel také nevíme. Výslovně ale nejde o výkon ve hrách. Má se jednat o vědecké aplikace („scientific code“) – nebo jednu vědeckou aplikaci – což by implikovalo numerické výpočty, zejména floating point. Těžko ale říct, jaký mix testů byl zapojen a zda byl dobře optimalizován pro SIMD instrukce a pro více vláken. Pokud by tento kód například používal instrukce AVX2, tak by bylo 13% zrychlení poměrně nízké. Asi by znamenalo, že by Zen 2 stále neuměl počítat 256bitové operace s plným výkonem a stále by je ještě rozkládal na dvě 128bitové instrukce (jinak by totiž měl mít docela velké nárůsty).
Pokud ale daný kód AVX2 moc netestoval a u těch 13 % jde naopak o zrychlení skalárního kódu mimo SIMD, pak by takovýto nárůst IPC byl docela výrazný, byť zase ne nějak dechberoucí. Šlo by o slušné zrychlení odpovídající tomu, co čekáme od velkého vylepšení architektury jádra (terminologií Intelu „tocku“). Je ale ještě třeba dát pozor na to, že IPC se dost mění aplikaci od aplikace. Takže pokud se v jedné zlepší o 13 %, může to v jiné být 20 %, ale také třeba zhoršení o 5 %.
Moc jasno stále není
Více informací zatím neprosáklo, takže stále nevíme nic o počtu jader v jednom čipu (na socketu AM4) ani ve vícečipových procesorech Epyc (pro socket SP3) a Threadripper (TR4). Bits and Chips také uvádí, že od zroje nezjistil nic ani o frekvencích.
Jak už bylo řečeno, zatím tuto informaci berte dost s rezervou. Kromě otázky, zda je reálná či falešná, je kolem ní spousta dalších nejistot. Není jasné, zda už mají vzorky nyní plný výkon. Nevíme, jaký software byl testován, a chybí nám i další důležitý kontext. Výkon procesoru také nikdy není jen o IPC a my netušíme, zda a o kolik stoupnou frekvence – nebo zda třeba neklesnou. Nebo zda se s vyšším IPC nezhoršila spotřeba. Ona nízká dvouciferná hodnota nárůstu IPC má také pořád hodně velkou „chybu měření“. Stále nám bohužel ponechává zančnou nejistotu v tom, zda bude nové jádro příjemné překvapení, nebo naopak zklamání. Nějaké zlepšení IPC se obecně očekává, takže o Ryzenech 3000 toho tato informace vlastně zas tak moc neříká.
